červen 2014
p
|
ú
|
stř
|
č
|
p
|
s
|
n
|
|
|
|
|
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
•
Kultura
»
Obecní kulturní středisko
»
Folklor
|
|
Lidová tvorba
|
Uprostřed hor a lesů Slezských Beskyd, mezi Zlatým Groněm, Ochodzitou a Wawrzačův Groněm se rozpoložily tři vesnice: Istebna, Jaworzynka , Koniaków, jež tvoří tzv. Beskydskou Trojves- opravdovou baštu živé horalské kultury a lidové tradice. Místní soubory a kapely jsou známé i v zahraničí.
Základnými odvětvími zdejšího lidového umění jsou sochařství, krajkařství, výšivka a malířství, vyvijející se v souladu s tradicí předků prostřednictvím četného kruhu lidových umělců. Hlavním centrem háčkové výšivky je Koniaków, nejvyše položená vesnice v Slezských Beskydech. Podstatou koniakovských krajek, jež mají velmi specifický ráz, jsou rostlinné motivy. Každý motiv je vyrobený zvlášt, a až později se spojují pomocí různých pavoučků, koleček, kosočtverců nebo dalších geometrických vzorců. Koniakovské krajky se nejčastěji vykonávají z bílých nebo krémových bavlněných nití, tzv. príze různých tlouštěk. Současné krajkářky dělají ubrousky rozmanité velikosti a tvaru (kolo, ovál, obdélník), kromě toho limečky, manžety, vložky k damským šatám, rukavice, kabelky, záclony. Dávné vzorkařství mistryně háčku neustále obohacují, díky tomu vznikají tak nové, neopakovatelné kompozice se značnými uměleckými vlohy. Křížková výšivka – copánková – jednostranná má valašský původ. Kolébkou této výšivky je Balkán.Během stěhování Valachů, kteří v XV stol. dorazili do Slezských Beskyd, se křížková výšivka usadila u slezských horalů.V Slezských Beskydech se vyvinuly místní geometrické, rostlinné a zvířecí motivy, např. hvězdičky, lístky, poloměsíce, kvítky. Jednostranná výšivka je součástí lidového kroje – mužské košile a damské halenky, tzv. kabotku. Dvoustranná výšivka je součástí šátku na čepení, tzv. rožkového šátku. Nyní se křížková výšivka v obci Istebna vykonává ve vsích Jaworzynka a Istebna. Využívá se jí i ke zdobení ubrusů, kapesníků a damského oblečení.
|
|
|
|
|