ŘÍMSKOKATOLICKÝ KOSTEL DOBRÉHO PASTÝŘE
Złóż rezerwację
Centrum
43-470 Istebna
E-mail: dobrypasterz.istebna@gmail.com
Strona WWW: http://www.dobrypasterz-istebna.eu
Telefon: +48 33 855-60-30
Kategoria: Sakrální
Miejsce: Istebna
Vznik istebňanské farnosti se datuje do 16. století. Po dobu 200 let Istebná byla součástí jablunkovské farnosti. Nyní se Jablunkov nachází na českém území. Naši horali chodili do jablunkovského kostela sotva párkrát za rok, většinou u příležitosti důležitějších svátků. Častější návštěvy jim znemožňovaly nepříznivé podmínky a také dlouhá a obtížná cesta hlavně v zimních měsících.
Teprve v roce 1716 do Istebné dorazil misionář o. jezuita Leopold Tempes, který zde začal kněžskou službu. Z počátku mše svaté sloužil pod širým nebem nebo ve stanu, jako oltář mu posloužil kamenný stůl ležící na kmenech mezi dvěmi lípami pod Zlatým groněm, ve dvoře Kohuty. V roce 1720 byl istebňanskými horali a vojáky z jablunkovských šancí postaven dřevěný kostelíček, který jim sloužil 74 let. O vybavení kostela se postaral sám L. Tempes. Většinu předmětů darovali lidi, např. hraběnka Sunegh darovala vytesaný kříž a obraz sv. Barbory. První obraz Dobrého pastýře byl namalován Antonim Birgerskim a v současné době se nachází u konce pravé části empory (kůr). Později byla budova kostela rozebrána a na jejím místě se dnes nachází park, ve kterém stojí socha Boží matky. Zbyl po něm jen trám s vytesaným datem 1720 u vchodu do nového kostela. Z prvního kostelíčka se zachoval také kříž visící na bočním oltáři, jenž byl vyroben z lipového dřeva neznámým umělcem. Podle legendy autoři kříže byli studenti Wita Stwosze, což se tvrdí na základě toho, že velmi podobný kříž se nachází v Mariánském kostele v Krakově. V pozdější době byl tento kříž ozdoben vinnou révou, která připomíná kovotepecké dílo, ve skutečnosti je ale vyrobena ze dřeva Ludwikem Konarzewskim seniorem a jeho žáky.
Budova dnešního kostela vznikala v letech 1792-1794 a jeji slavnostní posvěcení proběhlo 24. srpna 1794.
Pojďme k oltáři.
Hlavní oltář byl vytvořen Ludwikem Konarzewskim seniorem. Součástí oltáře jsou také sloupy podpírající stropní trámy, zakončené sochami andělů adorujících Matku Boží Čenstochovskou a také dvě skupiny apoštolů a dekorační rám s vinnou révou vztahující se k oltářního obrazu. Obraz přestavuje Krista - dobrého pastýře na pozadí istebňanské krajiny a byl namalován Janem Wałachem.
Ludwik Konarzewski senior je také autor zábradlí mezi presbytářem a hlavní lodí. Na zábradlí jsou vyřezané motivy vinné révy, ptáků a kazatelny ve tvaru lodě plujících po rozbouřených vlnách. S tematikou vody je spojena i křtitelnice ve tvaru mušle, která je povznášena rybami. Nad křtitelnicí si můžeme všimnout scény Ježíšova křtu opět na sochařsky zobrazaných vlnách. V kostele se nachází také socha, která představuje Krista, jenž osvobozenou od kříže rukou objímá sv. Františka. Autorem soch je Ludwik Konarzewski senior.
V roce 1929 díky přestavbě těsného kostela vznikl presbytář a kostel získal novou výzdobu. Na příkaz kněze preláta Emanuela Grima vznikly polychromie na klenbách a presbytárních zdech. Projekt polychromí vypracoval Jan Wałach (1884-1979), avšak při realizaci spolupracoval s Ludwikem Konarzewskim seniorem (1885-1954) spolu s jeho žáky. Na zdech u presbytáře vpravo najdeme scénu uctívání Krista krále věrnými z celého světa, vlevo pak najdeme Krista mezi dělníky.Na lenutí po řadě u presbytáře jsou zobrazeny následující osoby a scény: sv. Marek se sv. Lukášem, sv. Matouš se sv. Janem, Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie a korunovace Marie královny Nebe a Země, Poslední soud, vpravo spasení adorující Krista s křížem, vlevo odsouzení, David s andělem a sv. Celílie hrající na varhany spolu s andělem. Všechny nosné oblouky jsou vyzdobeny adorujícími anděly. Pod kůrem pak jsou zobrazeny další scény: v popředí Kristus, jenž nařízuje odpouštění hříchů a zpověď horalů, předání klíčů sv. Petrovi, sv. Petr, který přebírá pastýřskou moc při křtu Polska za vlády Měška I. a Doubravy. V pozadí církev plnící úkoly, kterými byla pověřena. Polychromie jsou zdobeny rostlinnou a geometrickou ornamentikou.
Vnitřek kostela je navíc vyzdoben dvěma bočními oltáři s obrazem zobrazujícím Maksymiliana Kolbého, jehož autorem je Jan Wałach, a sochou sv. Josefa, kterou provedl Ludwik Konarzewski junior. Z pravé strany presbytáře se nachází boční kaple zdobena polichromií stejného autora zobrazující průvod o Božím těle. V kostele můžeme také zhlédnout obrazy pocházející z 19. století, např. Křížovou cestu, sochu Ježíšova srdce, Boží Matky Neposkvrněné, obrazy sv. Terezie od Ježíše a Jana Sarkandra (autorem posledních dvou Jan Wałach). V zadní části kostela se nachází dvě originální zpovědnice.
« Powrót