červen 2014
|
p
|
ú
|
stř
|
č
|
p
|
s
|
n
|
| |
|
|
|
|
|
1 |
| 2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
| 9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
| 16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
| 23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
| 30 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
•
Kultura
»
Obecní kulturní středisko
»
Dějiny
|
|
|
Istebnianský kroj
|
Lidový kroj byl pro horaly vždy důležitým faktorem pro upevňování pocitu příslušnosti k zemi otců. V tradici splňoval četné důležité funkce: od praktické po estetickou nebo dokonce magickou. Býval znakem, na základě kterého se odhadovalo stáří, postavení ve společnosti, profese nebo druh momentální obřadní situace. Jeho archaické formy do dnes udivují a zdůrazňují odvěkou svázanost se svou zemí, kde se nosíval ve všední den a o svátcích. Byl neodlučitelnou součástí života zdejšího horala. Prodloužit jeho životnost je naší povinností vůči otcovkému domu, dějinám a vlasti – našeho Polska.
Mužský kroj
Základným prvkem oblečení horala byla košile. Mužské košile jsou bohatě zdobené křížkovou výšivkou, tradičně v barvách červené, hnědé a černé. Výšivku se háčkuje na přední části košile po obou stranách rozparku a na koncích rukávů.
Na nohy si horalé oblékali kalhoty zvané zde „nogavice“, šité ze sukna tkaného z ovčí vlny.Kalhoty ze sukna dospěly pscholek obdržel až po ukončení 16 let. Byly velmi odolné, vydrželi kolem 20 let a dokonalé chránily proti chladu. Druhým druhem kalhot, který se v horách obecně nosil (hlavně ale v letním období) byly tzv. „płótnioki“, ušité z hrubého, prostého lněného plátna.
V dávné pastýřské tradici nejstarší „ovčoře a salašnici“ na košili a nogavice oblékali „ovčorski pas“.
Na košili si horal dával vestu zvanou „bruclik“. V 19. stol. se brucliky šily z černého nebo tnavomodrého sukna, později byl zaveden bruclik červený.
Svrchním oděvem horala byla „guňa“, šitá z z hrubého sukna v tmavohnědé barvě. Plnila parádní a ozdobnou funkci.
V zimě si horalé oblékali krátký kožich z ovčí (často jehněčí) a dokonce i kozí. Bývaly v barvě hnědé, rudohnědé nebo žluté. Spodním oblečením na nohy jsou „kopyca“, štrikované z bílé vlny, v horní části zakončené vzorem z růynobarevných vlněných nití( hnědý, zelený nebo černý).
Základnou obuví horala byly kožené „ kyrpce“. Jejích oblekání a upevňování bylo pomocí dlouhých provazů, tzv. „notkóńciů“.
Na hlavu si horalé vždy zakládali klobouk. V zimě pak nosili kožešinové čepice, zvané baranicemi.
Ženský kroj
Prvním prvkem oděvu dávné horalky byla „ciasnocha“. Jedná se o archaickou platěnou košili ušitou ve tvaru pčiléhavého dlouhého pytle, poddržovaného zezhora jedním ramínkem. V pozdější době „ciasnochu“ nahradila bílá spodnička na dvou ramínkach, lemovaná zezdola krajkou.
Na platěnou ciasnochu zakládaly horalky druh bílé halenky, zvané kabotkem, ušité z tenkého plátna nebo tenkého płótna lub cienkiego batistu zvaného tylem. Kabotek mwl krátké vypuklé rukávy, sáhající k lokti a lemované vyšivanou manžetkou vázanou červenými stužkami. Kabotek byl zakončený nízkým stojicím o barvě červené nebo bordové.
Na prádlo si horalka zakládala dvě zástěry góralka - zadní zástěrou byl černý, hustě plisovaný „fortuch“, přední zástěra pak (tzv. fortušek) se šila z tenkého plátna barveného tmavomodře s bílým květinovým vzorem. V pozdějších obdobích, s růstem přístupnosti k materiálům, se objevovaly i různobarevné přední zástěry.
Na holé nohy horalky zakládali dlouhé asi 1,5 m červené punčochy, zvané „nogavičkami“ Na tyto punčochy oblékaly krátké vlněné ponožky s červeným – tzv. “kopytka z wyrščkym“. Tak jako muži, i ženy chodily v kožených „kyrpcech“, vázaných k noze pomocí stužky.
Mladá děvčata nosila vždy dlouhé vlasy, zaplatené do vrkoče.Vdané ženy si na hlavu zakládaly bílý háčkovaný čepec, polovičně cloněný sítkou o barvě jako „fortušek“.
Ve chladnější , podzimní dny se oblékaly „ jakle“ v barvě hnědé, tmavomodré nebo černé. Jakla měla půlkulatý limeček, na spodě byla vždycky rozšířená a měla vypuklé rukávy zapínala se na knoflíky nebo patentky.
Důležitým svrchním oděvem horalky byly bíle ubrusy, zakládané na ramena. V zimě si oblékaly kožich y ovčí vblny, barvy žluté nebo rudohnědé.
V 19. století horalky z Jaworzynky, Istebné, Koniakova začaly nosit těšínský kroj, vyznačující se bohatě zdobeným „životkem“.
Součástí ženského těšínského kroje, jež se nosil v této oblasti byly tyto prvky: bílá platěná spodnička na ramínkach, na níž si žena zakládala sukni, tj. druh bílé spodničky bohatě zložené do záhybů, sáhající v páse do poloviny lýtka. na ramena si zakládala bílou batistovou halenku, tzv. kabotek. Na halenku se oblékaly šaty s vyšitým „životkem“.
Tento kroj byl doplněn hedvabným „fortuškem“, zakládaný na svrchní část spodní sukně. Na bedrach byl přepasan dlouhou stužkou, svázanou zpředu do kokardy.
|
|
|
|
|
|
|
tiskni